12, Aug2007

Wir Kinder Vom Bahnhof Zoo , 0

Chci se s váma zase jednou podělit o jakýstakýs kulturní zážitek. Knížku My děti ze stanice zoo jsem četla před hrozně dlouhou dobou, je to pár let. Od tý doby vím, že nic co má něco společnýho s drogama nechci poznat. Mám obecně ráda příběhy (jak už v knížkách nebo ve filmech), které jsou založené na skutečné události. Mám ráda fakta, fakta a zase fakta. Je s tím spojena i moje úchylka v publicistických pořadech typu Na stopě. A přesně tahle knížka mě svou reálností naprosto dostala. Dokonce si myslím, že by si jí každej dospívající floutek měl povinně přečíst.Proto jsem taky byla tak zvědavá na film z roku 1981.. následující věty jsou jenom můj názor, nemám v nejměnším úmyslu někomu je cpát – popíšu vám, jak to na mě působilo. Jako první věc musím pochválit obě hlavní postavy, dokonale splynuly s mými představami, které jsem si o nic vytvořila z popisů v knize. Na druhou stranu mě ale trochu zklamal děj. Mám pocit, že pokud někdo nečetl knížku, v některých momentech se mu na 100% musejí ztrácet souvislosti. Film jakoby počítal s tím, že příběh už známe. Nevím jestli je to vyloženě minus, ale protože sama často literaturu ignoruju a pak si akorát zkouknu film, určitě mě to zaráží.

Příběh je taky dost osekanej, což se ale dá chápat – ale i tak má přes dvě hodiny čistého času. Pro slabší povahy co nesnášejí krev a injekce (jako jsem například já) snímek jak dělaný – spousta překrásně dlouze zabraných detailních vpichů. Možná také až příliš dlouhá vložka se sólem Davida Bowieho – fanoušci prominou. brutální skoky po ose příběhu nás tedy zavedou až k vesměs otevřenému konci, a my, kdo jsme se trošku pídili na netu po osudu Christiane F., dobře víme, že tak uplně happy pokračování to není.

Každopádně knížka bezkonkurenční, film – jen takové dokreslení představ.

 

» Comments