07, Oct2007
Sedli jsme si? , 0
Takže možná by vás mohlo zajímat jak bylo v Itálii, i když pochybuju. Předem předesílám že se mi momentálně vůbec nechce popisovat žádný zážitky.. největší odpor mám k popisu památek a podobně, protože se stejně domnívám že polovina lidí by ty odstavce o nich stejně přeskočila :)
Začalo to odjezdem, v pátek 14.9. 2007. Nastoupila sem do autobusu, kde Blondýna zabrala své oblíbené místo, které zabírá ve všech autobusech světa. JENŽE. Toto místo se nacházelo poblíž mého třímetrového dlouhonohého spolužáka Petra Chemika Čulíka (pro Chestru – Lord Gamestars:DD)který nemohl své údy vměstnat pod sedadla jako ostatní a tak si je pokládal na naše sedadlo ze zadu, čímž se mi velmi romanticky, laškovně a rajcovně zarýval přímo do ledvin. Po tom co jsem mu promluvila do duše na sobě ale zapracoval a vrypy do mých orgánů už byly jen občasné. Další výhodou bylo to, že přímo nad mojí hlavou se zlověstně pohupovala televize, a jelikož jak víte jsem lehce paranoidní, celou dobu sem se nemohla zbavit pocitu že se závity uvolní a mojí hlavu to rozzsekne vejpůl.. o tom že z televize vycházel zvuk o mnoha milionech decibelů a který tak znemož?oval veškerý poslech mp3 přehrávače a vůbec spánek jako takový ..se asi zmi?ovat nemusím. Dále..nad naším sedadlem bylo rozsvíceno zelené světlo, které neustále svítilo. V celém voze byla tma tmoucí, všichni spokojeně spali, jen nad námi zářil tento šokující neon. Takže ve zkratce, děkuji Blondýně za úžasnou volbu! :D * Jinak, po celou jízdu sem my, v první části autobusu klepali kosu, zatímco zadní půlka umírala vedrem. Vrcholem bylo, když nejzákeřnější člověk pod sluncem co znám s příznačným jménem Karel Kulda (podotýkám ze zadní části autobusu), došel k řidiči s prosbou aby ubral topení.
Teď bych to nejrači utla a vydávala tento úvod jako finální podobu zápisku, ale tak vy byste mě asi prokoukli..:D takže po příjezdu do Itálie sme vyfasovaly pokoj vedle hrůzostrašných sousedů, kteří neustále narušovali noční klid, zvraceli před profesory, dávali na lidi ve spánku plátky šunky a karbanátek, pouštěli neustále Janka Ledeckého, nenechali Berušku ani trochu se vyspat and many many more. To se samozřejmě nelíbilo dozoru a tak se naše a jejich chování ze začátku snažil korigovat, ale po tom co si dozor myslel že má vyhráno, ho naše skvadra převezla příšerným kraválem z oken, který vygradoval ve zběsilou stínohru.
Následoval taky večer, kdy jsem v již zmi?ovaném nejzákeřnějším člověku na světě našla spřízněnou duši v dělání naschválů. Společně jsme spunktovali mazání Veselé krávy na nohy tvrdě spícího Játroše, dále pak za zmínku stojí třeba zkrášlování obličeje jistého spícího P?NA v kšiltovce. Samozřejmě nám děvčatům bylo tímto nejzákeřnějším člověkem slíbeno ,,Nebojte, já vás všechny ráno zapřu!” ..jenže první co toto individuum ráno po probuzení udělalo, bylo to že nás všechny udalo. no fuj!
Stalo se toho prostě příšerně strašně moc, jak to tak píšu, říkám si, že to asi budu muset rozdělit na pokračování, protože by byla škoda něco vynechat:)
Ze zážitků jednoznačně vede Padova, kde jsem po tom co jsme dostali rozchod a vydali se hledat kavárnu naivně uvěřila medovým řečem typu ,,Tady pudem rovně, pak zahnem doprava a budem tam!” což samozřejmě vedlo k tomu že sme se ztratili, ale kupodivu se nám nepodařilo dostavit se na místo srazu jako poslední, což bylo celkem potěšující. Ale jak už to tak bývá, všechno zlý je pro něco dobrý takže se teda našli i ty světlý chvilky na této stresující situaci. Dále následovala prohlídka kostela, které ale předcházelo velmi romantické ,,kino” :D po kterém jsme se vydali do budovy prohlídky a špekulovali nad tím, kolik se asi na tamtu dřevěnou modlitební lavici vejde lidí. Malby (zřejmě nějakého významného malíře:D) nám připadaly jako jeden velký komix a já osobně si myslim, že to tak ten malíř určitě i myslel když to maloval. Akorát ty měřiče otřesů na každý straně tomu trošku ubíraly grády!
no a myslim se že to i stačí pro dnešek, příště snad mí? chaoticky a lépe..:D*
» Comments
