30, Jul2008

Shine on! , 12

Vy jste to předchozí někdo čet? Tak to máte můj obdiv. Já tohle na nějakym blogu vidět, tak se asi nepřekonám :)) ?íkala jsem si, že by to šlo určitě zestručnit na takovej ten average spot, ale na druhou stranu už tohle moje cyber space přerostlo v něco víc, než jen neosobní blog. Pořád mám mí? a mí? času, všechno je mnohem hektičtější než bývalo a já si v tom všem spěchu chci uchovat vzpomínky, do sebemenšího detailu. Protože.. na jaký léta se ve stáří nejvíc vzpomíná? Podle mě určitě na mládí.. a až vnoučatům převyprávim Chorvatsko 2008, určitě pak dodám: ,,No jo no, už mi prostě neni osmnáct.” . Takže, kdy jindy, než teď vytvářet eposy o ničem :) Jinak chci jenom dodat, že tuhle větu budu moct používat už cca za 14 dní, kdy budu zase o rok starší. Minulej rok ty narozeniny byly moc fajn. Enemžé letos jsem nějak zlenivěla a vidim to na nějakou sešlost doma. Vůbec je to hrozně debilní mít narozeniny takhle v létě, poněvadž každoročně jsou všichni fuč.

Takže co se událo. Ve srovnání s ostatníma kolem sebe jsem ten největší povaleč, protože nemám žádnou brigádu. Chtěla jsem na sebe bejt hodná, protože školní rok mě opět psychicky vydeptal a potřebovala jsem regeneraci. A to v pravym slova smyslu, tudíž dospat všechno to ulehávání kolem druhý v noci, s papírama popsanýma o bílkovinách a dýchycím cyklu ležérně pózujícíma na břiše, nebo komínkama vedle hlavy, co je potřeba se učit na další dny. Nedávno jsme se o tom zrovna s Kubou bavili, kdo z nás si nakonec za pár let řekne, že udělal dobře. Jestli já, která poslušně plním školní nároky, nebo Mr. Kovi.89, který narozdíl ode mě normálně žije a když ho něco nebaví tak to prostě zavře a de spát. Ale vidim to na jeho výhru, poněvadž docela nedávno mi volala teta, která měla celej život samý jedničky a v telefonu se smíchem dodala, že jí to bylo úplně k ničemu a v životě to po ní nechtěl nikdo vidět.

A docela šílený je, že tenhle layout už je tu skoro rok :)) Když si vezmete že pár let zpátky tu byl skoro každej tejden jinej :)) Mám nějaký nápady, jak bych chtěla aby to tu vypadalo, ale nemůžu si pomoct, nemám důvod tenhle měnit na jinej, protože mi zatim ve všem vyhovuje. Takovej začarovanej kruh .. to mám ale problémy, co?:D

Byli jsme taky v zoo a byl to parádní výlet. Zoo za poslední roky hrozně progresla! Hlavně se mi líbilo, jak tam všude byly mističky pro psy návštevníků :) Jinak ale chudák třeba takovej orel, v prťavý voliéře.. šelmy byly zalezlý, protože byly zas nějaký tropický vedra a u mě to jednoznačně vyhrál lemur, to je parádní zvíře a chci ho domu! Výlet jsme zakončili v Planet sushi, kde si pan Kovařík málem vyžádal svíčkovou :D Další ze dnů sme strávili u vody, kde to bylo parádní, akorát sem teda nečekala, že když si člověk chce pučit šlapadlo, tak aby si pomalu bral úvěr! 150 kčs! Hlavně, že sem si řikala, vemu si tak 120 kčs, u vody, tam neni za co utrácet, nějakej párek s kečupem za 20,- mě nepřekvapí a pak tohle..:D Nikdo z nás se samozřejmě nechtěl snížit k tomu, aby ukecával pučovatele šlapadel ,,Dejte nám to, prosim, prosim” a tak sme utřeli nos a šli na pivo, viď :))

Lemur!

Lemur *

Byli sme taky na pouti, na úplně nejpofidérnější vesnický pouti, kde mi byla vystřelena první růže v životě a vlastně dokonce dvě. Dále bylo vzneseno přání jít na autodrom, ale při pohledu na soustředěné výrazy vesničanů, pivní panděra a bandu řvoucích harantů jsme svůj názor přehodnotili a šli na rolrkástr, kde sme počítali s cca dvěma koly zběsilé jízdy. Když jsme ale dráhu objížděli vzhruba po dvacáteprvé, rychlostí 5 km/h, nešlo nepřemýšlet nad tím, že v podstatě by asi vyšlo nastejno jít na dětský lodičkohoupačky. Ale tento zážitek jsme si vynahradili na létající lavici, kde sme si oba v první minutě chtěli navzájem pozvracet hlavy. Navíc bezpečnostní opatření zřejmě nepočítalo s mými 44 kg a tak jsem se musela hodně snažit abych nevylítla ven napříč parkem a nedejbože se nezaklínila rovnou zpět do rolrkástru. Jako bonus jsme pak zdarma obdrželi pytel cukrové vaty s časticemi špíny, za které vděčíme hrnci, který Jar viděl zřejmě ještě v dobách tvrdé totality.

A já už radši končim nebo se z toho vyklube další Chorvatsko 2008 a to přece nechceme.

Moje nejoblíbenější modrá placka :D

Zde můžete vidět, v levém dolním rohu, mou nejoblíbenější placku.

Tags:

 

» Comments (12)

  • Page 1 of 2
  • 1
  • 2
  • >