09, May2009

Svaťák? , 13

Oficiálně sice začíná až v pondělí, 11.5.09, ale díky prodlouženému víkendu a čtvrtečnímu vysvědčení trvá již od 7.5.09 od cca 8:35. Když jsme u těch čísel, zmíním ještě jednu dvojku z matematiky, která jako jediná dělá na mém vysvědčení z oktávy společnost jedničkám z ostatních předmětů. Ale za dvojku jsem ráda a dodatečně děkuju :))

1. den, čtvrtek: Přišla jsem domů a nedělala skoro nic. Hádky rodičů, já jsem to zase jako nejvetší emo obrečela. Pak se šlo na večeři a snad se všechno srovnalo. Celkový pocit ze dne: blbý. 6/10
2. den, pátek: Už vím, že si chci vytáhnout z INP devítku a že vůbec nechci dvanáctku a že jestli si ji vytáhnu, tak zemřu. Moc jsem toho zas neudělala, opakovala jsem si docela češtinu a skončila někde u 15ky. Kolem 7 večer odjezd ke Kubovi, kde jsem serfovala po netu a spala :D Pocit ze dne: neutrální. 7/10
3. den, sobota: Za celý den jsem neudělala snad nic :D Prošla jsem 13-17 z INP a byla s rodiči v Praze. Pocit ze dne: fajn! 9/10

4. den, neděle: Ze začátku dne přichází první učební krize. Strategicky měním prostředí z pokoje na terasu, ale nepomáhá to. Na chvíli na kole přijíždí Kuba a vyměňujeme si dojmy. Dostávám od maminky nový stůl a asi jenom díky tomu jsem udělala aspoň 21 a 22 z češtiny a 18-20 z programování. Angličtinu a francouzštinu stále ignoruju. Pocit ze dne: krize! 5/10

5. den, pondělí: První den oficiálního svaťáku. Ráno začalo dobře, sledovala jsem dokument o vězních v Guantanámu – po dlouho době něco, co mě v televizi bavilo. V 11 přesun k INP a projetí 21 a 22, následně 23. z češtiny a poprvé konečně angličtina. Taktika ve stylu sezení před textovým editorem a psaní si osnov ke každé otázce z hlavy. Zatim asi nejlepší vynález co se týče učebních metod. Skončila jsem u 16ky a už mě to nebaví. Dneska snad dokoukám Návrat idiota a udělám ze sebe konečně člověka :)) Pocit ze dne: dobrý. 7/10

6. den, úterý: Nadějný rozjezd dne, kdy mi přišel vysněný foťák a zrealizoval se oběd s děvčaty obrátil příchod Jakuba, se kterým jsme se na uvítanou slušně pohádali. Doma jsem jako obvykle neudělala nic, až na zeměpisné otázky z angličtiny a dvou otázek z INP. Následně na návštěvu přišla šílená migréna, která mi zasazovala bodavou bolest přímo do mozku. Takže dneska už to moc nadějně nevidim. Pocit ze dne: jsem neschopná. 5/10

7. den, středa: Na hodinách bylo šest večer a já jsem si v duchu řekla ,,To si někdo dělá legraci?” (ale ve vulgárnější verzi). Den uběhl ani nevím jak a já neudělala NIC. V šest večer jsem začala brát na vědomí to, že maturuju z francouzštiny a poprvé za uplynulých 7 dní jsem ji otevřela. Je 22:00, jsem u šestky a hrozně mě to ubíjí. Ale šest otázek je docela dost za den, takže mám aspoň trošku lepší svědomí. Mám už zase hlad. Pořád jenom jím. Pocit ze dne: Nemám se ráda. 4/10

8. den, čtvrtek: Příští týden touhle dobou už budu mít po :) Včera jsem se poprvý začala bát, takže jsem se dneska sfetovala přírodníma práškama na soustředění a dojela všech 25 otázek z francouzštiny. Ještě tam mám mezery, ale cítím se líp, že jsem se tomu konečně věnovala. Chtěla jsem pak domrsknout angličtinu, ale prostě to nešlo..oba jazyky se mi pletly dohromady, takže to radši nechám na zítra, nechci aby dnešek přišel vniveč a aby se mi z celý francouzštiny stal chomáč útržků prokládanej anglickýma slovíčkama. Pořád nademnou visí praktická část z programování = bez šance. Pocit ze dne: pokročila jsem, ale ještě mám na čem pracovat. 6/10

9. den, pátek: Den se nesl v duchu programování a to hlavně vývojových diagramů. Podařilo se mi porozumět jejich kráse a přestala jsem mít z praktické části panickou hrůzu. Na druhou stranu až zas tak výkonná jsem nebyla a vetšinu dne jsem prosurfovala na netu = výčitky svědomí. K večeru dorazil Kuba a choval se asi nejlíp za celej náš vztah, dokonce mě vzal na večeři  :) pocit ze dne: fájn. 9/10

10. den, sobota: Zvývají 4 dny. Jestli všechno stihnu, tak si myslim že opravdu o fous. Dneska jsem si přečetla znova 6 otázek z programování, doufam že už definitivně. Večer plánuju zkouknout Kytici a bratry Karamazovy. Neděli zřejmě zasvětím jazykům. Pocit ze dne: Pomalost. 7/10

Abych náhodou nezapomněla, že maturuju :))

11. den, neděle: celý den jsem se učila gramatiku na češtinu, abych měla aspoň trošku lepší svědomí. Večer jsem koukala na franczouzštinu gramatiku a dodělala si shrnutí všech otázek z angličtiny a francouzštiny. Pak kolem půlnoci se mi začalo dělat špatně ze stresu a nemohla jsem ani spát. Zase jsem rozsvítila a četla si pro uklidnění programování. Pocit ze dne: to už je zase večer?  7/10

12. den, pondělí: Ráno jsem si odskočila na zahájení maturit, shlédla dvě češtiny a dokonale mě to vystresovalo. Den se pak nesl v rytmu programování, tedy praktické části. Celý stůl byl posetý vývojovými diagramy a věrnými společníky mi byli pan pravítko a paní černý fix. Dobrá zpráva je, že jsem všechno pochopila a vidím c++ v úplně jiném světle. Poděkování patří Johnymu a vývojovým diagramům. 6/10

13. den, úterý: Zatím nejhorší den ever. Celý dopoledne jsem z neznámýho důvodu probrečela. Chvílema vzteky, že jdu až ve čtvrtek, chvílema bezradností že to nezvládnu. Dostalo mě z toho zopakování kritických otázek z francouzštiny. V šest ráno jsem poslala Kubovi smsku s přáním hodně štěstí a kolem jedný mi volal že zdárně ukončil gympl. Gratulace a zároveň velká závist. Na večer přijel za mnou a zkoušel mě z češtiny. Nebyla jsem schopná si vzpomenout ani na epos Iljas, takže to nevidim moc dobře :D Díky bohu za ten fejeton 3/10

14. den, středa: Dneska jsem byla tak trošku šílenec. Ráno jsem měla skvělou náladu, skoro jako kdybych zítra nematurovala. Kuba kolem mě chodil a říkal, že nechápe, jak můžu být tak v klidu. Kolem druhý odpledne ale nastal samovolný zlom a záchvaty pláče. Nedokážu vlastně říct proč jsem plodila ty potoky slz, ale řekla bych, že asi prostě stresem. Nevim, kdybych měla odpovědět na otázku, jestli jsem se svědomitě připravovala, odpověděla bych, že ano. Mám sice jeden rest, kterej záměrně nenapíšu, abych si ho nevytáhla, ale jinak jsem všechny otázky viděla nejmíň dvakrát, ale spíš 3x. Chodila jsem na nepovinný hodiny francouzštiny, zpracovávala si sama všechny otázky do všech 4 předmětů. Asi jsem udělala maximum a teď už to musím nechat na osudu. Hrozně se bojím, ale zároveň se těším. A jsem zvědavá. 4/10 (nemohla jsem usnout, nepomohlo ani poslouchání hudby.. zadařilo se až kolem druhý ráno, vstávala jsem o 3 a půl hodiny později)

Tags:

 

» Comments (13)

  1. Maturant 2008/0922 May 2009 12:47

    Zajímavé je to, že “svaťák” je dlouhej týden a tobě se to ze záhadných důvodů protáhlo na dva:DD

    » reagovat

  2. Poděkujme vyšším silám, že jsem byla zařazena až na konec všech konců..:D

    » reagovat

  3. peknej, vystiznej graf :D

    » reagovat

  4. Kdybych měla psát, co jsem dělala o svaťáku já, tak by se příští generace zhrozily a dávali by mě do novin jako odstrašující příklad. Ale zárove? doufám, že si zasloužím odmaturovat, jelikož jsem si taky otázky zpracovávala sama :D

    » reagovat

  5. Maturant – u nás je to taky skoro dva, protože pátek-čtvrtek :D akorát Lucka ho využila o poznání lépe než já :P

    » reagovat

  6. Ten graf :D :D

    » reagovat

  7. pekne blba pohadka, kdyz nema zadnej konec :D
    jak to dopadlo?

    » reagovat

  8. cam –> chci tvoje vlasy!

    » reagovat

  9. kdybys videla me jak sem STRASNE nadavala a pak brecela azas dokola ze jdu az ve ctvrtek odpoledne!! jeste ze uz je to za nama:D dva tydny svataku byly krize:D

    » reagovat

  10. já to četl uplně s prstama v puse…nejvíc adrenalinovej článek..a taky je dobry že si všechno jako já hodnotíš..určite si taky eviduješ svoje učty za mobil…no ale rád bych se dočetl o samotny maturitě…Blahopřeji

    » reagovat

  11. taky vzpominam na svatak. po druhym semestru uz teda s laskou……ucit se zapisy je fajn, ja se ucim ucebnice .))

    » reagovat

  12. [...] neaktivity kápne pro vás, je post o tipech pro psaní bakalářky, podobný tomu o maturitě nebo o svaťáku, který můžete tady na streetu brzo [...]

  13. [...] děkovalo za příspěvky s podtituly Jak zvládnout maturitu, Jak probíhala maturita a Jak probíhal svaťák a já tedy cítím jako svou občanskou povinnost podělit se s vámi o zážitky,  tipy a triky [...]

Say something!