17, Jun2007

dobrý prsa… super prsa , 0

Mám hlavu jako střep a je to moc příjemné. Takže omluvte sníženou kvalitu příspěvku, děkuji. Nuže načneme zábavu z jiného soudku. Byla u vás bouřka? jo? velká? kroupy? Ne? tak u nás jo. A bylo to bájo. Krásný blesky, hromy a ták, balada pro bolavou hlavu. Ještě větší symfonie tentokrát pro nos byl ale puch ,,jako když něco hoří” když sem sešla po schodech dolu v našem domě…

?no, přesně ta nesmyslná groteskní situace jako v kreslených filmech se odehrála i zde. Totiž že blesk uhodil do telefonních drátu hospody vzdálené půl kilometru a po tomto drátě dojel až k našemu dolnímu počítači a vyzkratoval nám ho (samozřejmě nezálohovanej, proč taky žejo, když sou tam všechny nejdůležitější pracovní věci hlavy rodiny), telefon a tiskárnu. Pějme písně dokola, hej!

Potěšující také bylo, když sem tuto doutnající změť drátů objevila já, jak jinak než sama doma, v budově, kterou asi z 80% tvoří dřevo. Smím prosit? Máma totiž odjela přesně když bouřka začla ke zvěrolékaři, takže sem měla opravdu pocit klidu v duši při představách auta jedoucího v kroupech, hromech a skoro povodni. Táta, jak jistě správně hádáte nezůstal pozadu a v tomto počasí se jal hrát golfový turnaj. Ano, na hřišti bez jediného stromu s železnou holí. Takže jsem odevzdaně seděla, s myšelnkama že vlastně možná nemám ani jedenoho rodiče a stejně asi uhořim.

Načež se vrátili a zuřivě vyrvali všechny dráty ze zásuvek, čímž mě odřízli od internetu. Jako by těch katastrof nebylo málo. Následkem bylo že sem půl dne bloumala po domě, až se rodičce zželelo a navrhla, že si uděláme černou hodinku. samozřejmě sem zajásala a odešla na protest spát.

Dalšího dne se ukázalo, že tento krásný zkrat co nám zprznil počítač zprznil všechny počítače v našem okolí a zdá se, že ten můj je jediný funkční. Což k mé velké radosti znamená, že se ho všichni sousedi co maj aspon jednu končetinu mají velkou chut zmocnit, jako třeba včera kdy sem byla vykopnuta nemilosrdně zrovna ve chvíli, kdy se to nejmín hodilo. Takže nezbylo nic jinýho než jít zapít vztek k Apkovi a tím se vlastně dostáváme k mě hlavě jako střep zmíněné v úvodu, takže tmto elegantně končím dnešní příspěvek. Sangrii zdar.

Tags:

 

» Comments

(Komentáře jsou pro tento post uzavřeny.)