07, Sep2010

Vyloupnutí oříšku , 25

Prosimvás! Já vim, že je to zas měsíc, co jsem nepsala, ale tentokrát mám opravdu dokonalé důvody :) Začalo to někdy před dvěma lety, kdy jsem u zubaře z rentgenu zjistila, že jsem obdařena neproklubanými zuby moudrosti. Pro dokreslení ironie – mám asi největší zuby na světě, samozřejmě v kombnaci s poměrně malou pusou a tím pádem je každý zub navíc velice nevítaný. Když jsem za zubařem  letos na začátku srpna šla na jednu z pravidelných kontrol, napadlo mě se ho jen tak orientačně  zeptat, jaký má s mými moudráky plán do budoucna. Čekala jsem, že odvětí něco ve stylu, že někdy v hodně zamlžené budoucnosti se samy v tichosti proklubou a že můžu být bez obav .. místo toho ze mě po rentgenu okamžitě vymámil má nejbližší volná prázdninová data, do jejichž kalendářních okének si mám napsat slovo ZÁKROK. Když řekl datum 12.8., zalapala jsem po dechu, protože 13.8. je den mých narozenin a já jsem samozřejmě velice stála o to být opuchlá a neochutnat ani vlastní dort. Zoufale jsem v ordinaci s děsem v očích a hlasem tříletého dítěte vykřikla ,,Néé to néé, to mám narozeniny!!” a podařilo se mi ukořistit aspoň termín tři dny po nich. Pán mě ještě při odchodu uklidňoval, že vzhledem k tomu, že zuby nemají kořeny, bude zákrok trvat cca 20 minut a přirovnal to k mírumilovnému ,,vyloupnutí oříšku ze skořápky”. Zároveň řekl, že uděláme jeden a pokud se mi to zalíbí, můžeme dát klidně dva najednou.

Asi čekáte, že bych to nebyla já, kdyby se nestalo něco speciálního :)) V den D jsem nebyla ani moc nervózní, upnula jsem se k představě vylupování oříšku a byla jsem prostě funky fresh. Dosedla jsem na křeslo, sebejistě jsem všechny ujistila, že chci, aby mi vyndali oba zuby najednou, máma mě trošku popudila, když sestřičce šeptala, že si sem tam u zubaře omdlím, aby mě čekovali :D a hrdě jsem prohlásila, že to neni pravda a že minule to bylo úplně bez problémů. Dostala jsem 4 injekce, slyšela jsem, jak pán šmiká nůžkama mou dáseň a láme děsivým nástrojem kostěnou přepážku.. no.. a pak jsem měla nějak bílo před očima a přestávala jsem slyšet :)))) a jako já vůbec neomdlívám abyste věděli. A vůbec mi nemuseli nést čaj a nemuseli mě ovívat čerstvým vzduchem ani mi nemuseli sklopit zubařské křeslo, abych měla nohy nahoře :))). Ale nakonec jsem se nějak dostala zpět do normálu a pokračovalo se dál.. další lámání kostí (ty zvuky jsou vážně hrůzostrašný, když se to lámání děje ve vaší vlastní puse :)) .. další bílo před očima a další výpadek sluchu :D Já prostě zásadně neomdlívám mami!

Abych to zkrátila.. zákrok trval místo 20 minut asi hodinu a čtrvt. Po jeho skončení pan zubař řekl, že takhle komplikovanou osmičku už dlouho nezažil a řekl, že na druhej zub už by dnes opravdu neměl energii.. já jsem mu s natrženým koutkem dávala samozřejmě za pravdu. Průběh byl very funny .. ze začátku bylo všechno krásně optimistické, pán poklidně střídal a pokládal nástroje spořádaně zpět na místo.. když pak začaly nastávat ony komplikace, už pomůcky zběsile odhazoval přes sebe :)) Asi 7x zub navrtával, protože prostě nešel vyndat.. když jsem ho pak po zákroku viděla, zbyla z něj asi třetina, jak byl zmasakrovanej :D Ale ukázalo se, že samotný zákrok nebyl nic oproti tomu, co nastalo po něm.. když jsem posílala mmsku Kubovi se svým auktálním opuchlým stavem, přišlo mi nazpět jen tisíc vysmátých smajlíků a komentář ..Solidní nářez :D” :)) No a pak už se dny nesly jen ve znamení prášků proti bolesti, byly chvíle kdy jsem bolestí fakt brečela, jakmile prášek přestal působit, byla to nesnesitelná muka. Už to budou skoro týdny a já pořád skoro neotevřu pusu. Takže rada na závěr – pokud si chcete zesrat léto, postupujte stejně jako já v celém tomto článku.

Mnoho z vás mě zahrnovalo smskami kontrolujícími můj zdravotní stav v těchto těžkých chvílích – tímto chci poděkovat hlavně Pieckému, Kubovi a Nich Existentovi!

Nevím, jestli to úplně vyzní, ale chtěla jsem vám ukázat svojí krásně žlutou modřínku, cca týden po :))

opi

Můj první a rozhodně ne poslední pan OPI :)

Nová barva vlasů :)

A ještě s obrovským zpožděním vlasová péče, jejíž postování rozpoutala myslím Natálije? :))

Revloní výrobky si kupuju rovnou v kadeřnictví a obzvlášť ten šampon je dokonale hydratační a údajně s UV filtrem..je to sice after sun, ale používám ho pořád :) To druhý, malý, je olejíček na konečky ..pak fructis obyč šampon na prostřídání, maska L’Oréal professionnel, tu mám taky z kadeřnictví, je docela intenzivní, takže ji používám méně často. Další L’Oréal, tentokrát z drogerie, jediná věc, co mi neposlušné husté vlasy uhladí a zafixuje :)) a Toni&Guy ochrana při žehlení a fénování.. moc jsem jim nevěřila, tak jsem si koupila malej vzoreček, ale je to docela fajn.. a bez ochrany už bych si vlasy nikdy nežehlila ani nefénovala..  ale stejně se oběcně těmhle šokům pro vlasy snažím vyhýbat co nejvíc. A taky si myslím, že čím míň na vlasy něco patlám, tím líp, ať si myslí kdo chce co chce :) Třeba Tigi mi přišlo úplně k ničemu :) ale máma používala Tigi Oatmeal Honey šampon a byla nadšená, tak nevím :)

Příště o narozeninách a Paříži, jo? :)

Tags:

 

» Comments (25)