21, Apr2008
Kubovo ideální selství , 27
Zdravím, tak po “menší” odmlce vás jdu opět obtěžovat svýma nesmyslnýma zážitkama. Pokud vás zajímá co jsem v posledních dnech a týdnech dělala, zda mne zkolila nějaká zhoubná nemoc jak je u mě už tak trochu zvykem, či jestli se budu vymlouvat na učení nebo jsem sobecky odcestovala aniž bych se zmínila… tak vás zklamu, psát se mi nechtělo. Kuba mi odjel do Japonska, což ze mě udělalo labilní-debilní osobnost. Pokud jsem nebyla doma a nekoukala depresivně do zdi, byla jsem ve škole, kde mě čekala úžasná podpora přátel, musím jmenovat hlavně nečekaně slečnu Blonďatou a pána Pildu. Jeden ze školních dnů se mi podařilo se skoro psychicky složit a tak mě slečna Blonďatá vzala do Friends na něco v kari omáčce, s kivi a divným plodem, který mi doporučila neokusit. A sebe tam vzala na náš milovaný lososový tataráček. Šokovaně mě pozorovala jak si objednávám colu (poslední roky se vyznačuju tím, že jsem jejím největším odpůrcem a kdykoliv si ji předemnou někdo dává, pronesu něco ve stylu – Fůůůj, jak můžeš), ještě k tomu nikoliv light, což jsem teda omluvila tím že po tý psychický vydeptanosti potřebuju cukr. Mnoho cukru. Ale slečna Blonďatá má blahodárný účinky a tak mě jako už po několikáté tisícáte z tý strašný nálady vytáhla a ve Velbloudu si se mnou zahrála řetězec.
Nó a když jsme u toho řetězce, tato hra pohltila už celou naší školu.. dobře, sme zatim asi 4, ale je to mor. Hra spočívá v pojídání zvířátek, podle toho, jak si stojí v potravním řetězci. takže pro shrnutí – kytka je na nic, nemůže sníst nic, zato rejsek (mnou klamně nazýván krtečkem) může sníst onu inkriminovanou květinu. Zatímco ježeček může sníst nejen květinu ale i zmi?ovaného rejska. Liška je kapitola sama o sobě a může se bát tak maximálně orla. Nedejbože, abyste otočili kartu se včelou, protože, a to je velmi ponižující, musíte co nejrychleji klepnout na zvířátko postavené nejníž v řetězci a zařvat ,,Panika”. Hra je o to zábavnější, že ve snaze klepnout co nejrychleji na zvířátko dochází k tržným ranám. Blondýně jsem se jednou nehtem zaryle do nehtového lůžka natolik, že si celý den stěžovala. Inu můžete se přesvědčit sami, natočili jsme vám několik záživných videí, které naleznete zde (omluvte kvalitu a soustřeďte se na tu profesionalitu, jak Bé správně poznamenala, připomíná to ty striktní přenosy karetních partií na závodní úrovni). Pildovi zase děkuji za to, že se mnou šel na polívku, kde docházelo k desiluzím – nejdřív se celej pokydal malinama a pak se těma fialovýma prackama dožadoval mojí nové bílé peneženky! Tak sme se začali hádat o něčem seriózním, pravděpodobně něco na způsob jestli je rejsek na vyšším stupni potravního řetezce oprávněně a jetsli to vůči ježečkovi není nefér.. načež jsem úplně nemístně, aniž bych si to uvědomila vyřkla větu ,,Můžeš mi říct co se děje?!?!” a bylo vymalováno.Další nemilou věcí tohoto týdne bylo to, že jsme s Blondýnou získaly službu. Bé si matlá končetiny krémem na ruce v průměru tak 1x za 20 minut, tudíž kontakt se zavšivenou houbou a křídovým prachem jí přiváděl velmi slastné okamžiky. Obzvlášť ve fyzice, kde byla tázána jestli vysoušení hadrem působí úměrně v závisloti na rychlosti tahů, nebo něco podobnýho. Třídnici sme zaregistrovaly někdy ve čtvrtek, takže abych to shrnula, myslim že jako v předchozí letech jsme opět suveréně nejhorší. V pátek s posledním zazvoněním nám spadl kámen ze srdce.
Závěrem vám eště ukážu dárečky z Japonskáá a tu kosmetiku, ale zatim jenom část, já sem hrozně líná :) Jinak dnes mi byl prvně zapůjčen automobil, čistě do mojí réžie, úplně sama sem eště nejela. A obešlo se to bez problémů, i když sem předtim byla hrozně nervózní.
