22, Oct2008

Rudolf a Kateřina , 0

Jako už obligátně, úvodní věta by mohla znít: ,,Je  to skoro dvě staletí, co o mně blogosvět slyšel naposled.” a já myslím, že je načase prolomit mlčení a sdělit vám, co se událo. Kdybych chtěla, aby to vypadalo, že jsem líná děva, docela určitě by se na tuto otázku dalo odpovědět slovem ,,nic”. Jistě mi dáte za pravdu, že je to trošku smutné konstatování, takže pokud na to máte žaludek, zacpěte si nos a pojďte sledovat pár odstavců, zcela vycucaných z prstu. Takže tedy, (odkašlaní) na co jsem za tu dobu svého filozofického odmlčení se přišla?!

  • poznatek číslo jedna: oktáva = zlo. Chci se hurónsky smát když pomyslím, jak jsem v septimě klela, že nemám na nic čas. Skutečný hardcore přišel až s tímto školním rokem. V posledních měsících střídám dvě nálady – a) chci zemřít  b) chci zemřít hrozně strašně moc
  • odpočítívám dny do konce – silně mě iritují určití jedinci – osm let je maximum! Dál by to už fakt nešlo.
  • dělám na layoutu, fakt.
  • chci do konce života chodit do třídy s Blondýnou a odmítám si připustit kterékoliv jiné vize budoucnosti – osm let na gymplu po jejím boku je absolutně nedostačující číslo
  • dneska mi byla taková zima, že mi málem odumřely dolní končetiny – napustila jsem si tedy vanu, leč bohužel jsem do ní aplikovala příliš horkou vodu a myslela jsem, že tam zhebnu – osm minut je maximum! Dál už by to fakt nešlo.
  • nemám ráda chodit spát kolem dvanáctý, ráno bejt úplně mrtvá a při vyvolání na čtení článku přečíst úplně něco jinýho, kdy na mě pak všichni po chvilce ticha nechápavě koukaj
  • nevím co bude dál a představa me školní budoucnosti mě drásá každý den
  • událost na kterou se hrozně těším: až budu dávat všechny gymploidní věci do krabic a lifrovat je ven z pokoje

Jinak děkuju všem věrným čtenářům, co maj se strýtem i v tomto těžkém období slitování a neodvracejí se k němu zády, i přes ty prodlevy ve psaní. Je totiž jednoduchý někomu vyčíst, že nemá čas.. ale zkusit se do něj naopak vcítit je už jednoduchý mí�?..

Happy birthday!

Všecko nej!

A protože vás nechci vystavovat tíživým situacím kdy byste museli plodit komentáře na tento nicneříkající post, dávám vám volno, naložte si s ním každ jak chcete a příště se tu zas všichni v plné parádě sejdeme! Kdyby mě chtěl někdo potěšit, můžete napsat mail na wettyz@seznam.cz :)

Tags:

 

» Comments