13, Jun2008
Splodina Krebsova cyklu , 14
Měla bych teď dělat tisíce věcí jenom né sedět tady a psát .. mimo jiné bych měla dělat seminárku na programování, která je alespo? ale hotová z 2/3; vypisovat si dějepis na středu a chemii na pondělí.. máknout na jednom placenym projektu atd atd. ale nemůžu se už k ničemu dokopat, vidina léta kazí veškerou mojí pracovní morálku. Vidina dostání známky z matiky mi potvrzuje že lepší už to nebude a proto bych se měla radovat z toho co je. A vidina příštího roku mě zžírá každou chvíli, 8 let je přiliš.
.. no tak tohle sem vyplodila a nepublikovala 25.května. Jak vidíte, ustála sem to a sem víceméně živá a zdravá. Což ovšem neznamená, že by bylo po všem. Poslední smrtelná křeč předposledního ročníku na gymplu. Hnusný uzavírání známek a testy nakumulovaný co nejblíž k sobě. Kdybych měla popsat sebe v minulym týdnu, probíhalo by to asi nějak takhle: krotká mumie, právě vylezlá z hrobu, volně se pohybující, se skelným pohledem a tikajícím rohovkou, na veškeré podněty odpovídající dvěma způsoby a) podrážděně, kdy se samovolně z mastných vlasů vytvoří emo patka a rty jednoslovně a co nejmí? konkrétně odpovídají na otázky ohledně známek; b) emotivně, na otázky typu ,,Ahoj, jak se máš?”/,,Jakej si měla víkend?” okamžitě propukávám v pláč, rukama si zajíždím do mastných vlasů a po zdi zádama s dramatickým obličejem sjíždím do kouta.
To všechno je provázeno tím, že prakticky nejim, což první dva dny bylo způsobeno tím že na sebe chci strhnout pozornost a evokovat tím v rodině to, že sem děsně ale děsně nešťastná. A dva zbývající dny tím, že prostě doma neni co jíst, až na slizké těstoviny v umělohmotné nádobě, které se na mě smějí, s kapičkama vody na svém povrchu a páchnoucí po podivném druhu masa.. tudíž moje hladovka s osudovým podtextem splynula s ostatními členy rodiny a opět nepřišla má chvilka slávy.
To, že se blíží konec v nás všech fakt kazí učební morálku a dostavují se už každoroční předzvěsti letní demence. Pro ukázku, například vcházíme do učebny fyziky (smrad v ní sem už rozepisovala asi ve třech postech, takže ten fyzikálně zandebáme), kde jsou zatemněné žaluzie a zatažené záclony. Blondýna vejde a kdo z vás čeká, že řekne: ,,Takový zatažený žaluzie a záclony tady!”.. je na omylu. Blondýna vejde a s úplnou samozřejmostí obhajování Nobelovy ceny řekne: ,,Taková noc tady!”.
Noc se rozhostila i v mém srdci. Poněvadž ono nestačí, že mi někdo čórnul peněženku viď, mojí oblíbenou, s fotkama a dopisama a s hokejovou kartou Claude Lemieux.. ale minulej tejden mi byl čórnutej i foťák, což teda někdo solidně přehnal a budu to dál řešit, sem schopná všeho. Kdybych ho aspo? někde nechala a mohla si říct že sem kráva a můžu si za to sama.. ale bohužel.. byla sem sprostě okradena. Sice už skoro neostřil a nic..ale stejně.. z rukou sem ho ty 3 roky skoro nedala a chybí mi. A co to znamená pro vás? No asi že místo fotek se teď nějakej ten tejden musíte spokojit jenom s mýma retardníma videama.. ale musíme počkat na Jakuba, bez jeho úvodů typu ,,Ty mě kameruješ!” to neni vončo!
Mám čaj a mám bebe s jogurtem a nic odpornějšího sem dlouho nejedla. Takže odcházím vstříc novému dni.
