10, Mar2009

Black & White! , 7

Co říct k maturitnímu plesu? Byl to jeden z těch večerů, který uběhl neskutečně rychle. Až bych řekla, že tak nějak, ani nevím jak, proklouzl mezi mými prsty. Ty neskutečné přípravy a starosti co mu předcházely se nakonec smrskly v nějakých 5 hodin. Těžko bych pospisovala svoje pocity. Je krásné vidět, že je to večer naší třídy, nás maturantů 2009.. vidět podporu přátel, rodin.. . Zárove? je to příležitost, kdy si opravdu uvědomíte, že tady se začíná šílenou rychlostí odpočítávat konec jedné životní etapy. 8 let na gymnáziu z mých 19 celkových. Strávili jsme tam skoro půlku našeho mladého a nezkušeného života..

Nečekala jsem to, ale ta atmosféra mě úplně pohltila. Slzy se mi draly do očí už v prvních chvílích nástupu, nakonec se mi podařilo je zastavit, ovšem to co přišlo po Karolíny projevu se už zastavit nedalo. To byste museli slyšet, tak krásnou řeč nemůžu nijak přetlumočit do jedné věty. Rozhlédla jsem se kolem sebe a viděla jsem další spoustu uslzených, krásně namalovaných očí.. fakt jsem nevěděla co mám dělat. Zoufala jsem nabádala Helču, která stála vedle mě, aby říkala vtipy. Po vyvolání mého jména, abych se dostavila pro šerpu, jsem se strašně soustředila, abych nehodila nějakou rakev přímo na červeném koberci, protože obruč pod mými šaty se celý večer chovala docela nevypočitatelně. Ani nevím jak jsem tam došla, byla jsem fakt maximálně labilní. (s Yesterday od Beatles hrané na housle – opravdu vražedně dojemná chvíle). Šerpa, ruka, ruka, růže, fotka.

Nástup

Nástup

Moje žena :D*

Gaudeamus jsme zazpívali krásně :)) Julky neutuchající trpělivost nás to naučit se opravdu vyplatila a všichni krásně otevírali pusu tam kde měli :). Pří tanci kluků s naší třídní profesorkou jsem trpěla, protože jsme měli utvořit kruh a v něm se pohybovat dopředu a dozadu.. ale jak už jsem psala, s obručí to nebylo úplně nejvtipnější, s podpatky rovněž ne a padající šerpa z ramene už byla opravdu třešničkou na dortu :D Na valčík s tatínkem jsem se strašně těšila.. domácí trénink sice byl trošku rozpačitý, ale ono se toho pod šatama hodně skryje, víte :D

Předtančení dopadlo skvěle!! Když jsme ho půl hodiny před začátkem plesu nacvičovali, osobně mi to přišlo hodně nesynchronizované a rozpačité :)) Vůbec nechápu jak se to pak stalo, ale v osudnou chvíli se všechno povedlo úplně na jedničku!

Půlnoční překvapení se taky vyvedlo jak nejlíp mohlo.. Dan Nekonečný v podání Játroše a jeho krásné tanečnice Marka..:D Myslim, že Játroš všechny překvapil už jenom tím, že se vůbec dostavil :D Protože pokusy o to ho najít se ještě pár desítek minut před tím nejevily úplně reálně.

Celkově celá ta atmosféra byla jedinečná.. potkala jsem spoustu skvělých lidí a zažila úžasné momenty. Kolikrát v životě si na sebe můžete vzít růžové cukrové šaty a korunku? Buď v 19 na maturáku nebo nikdy :)

Děkuju celý oktávě za to jací jste!

Tags:

 

» Comments (7)