STREET SOUL SHIT

01, May2011

Jsem malý vývojář , 26

Dneska možná udělám aspoň částečně radost těm mým oblíbeným a krásně úchylným lidem, kteří mají rádi posty o škole. Můj v pořadí již čtvrtý, ano, opakuji čtvrtý, semestr se pomalu chýlí ke konci a řítím se do zkouškového. Hysterie konce semestru s sebou samozřejmě přináší spoustu testů, mimo jiné třeba ten ze statistiky. Jelikož z prvního testu jsem dostala plný počet, probudil se ve mě nevděčný spratek, který začal zatahovat hodiny statistiky, které se konaly po tomto testu a v hlavě si to odůvodňoval slovy ,,No tak, dyť mám plnej počet, to se na to můžu občas trošku vykašlat!” … ale když jsem se pak snažila učit na druhý test, docela jsem se za to proklínala, protože některé věci ze zameškaných hodin mi pak samozřejmě nedávaly moc smysl :D

Do učení jsem se teda musela strašně nutit a když už jsem se třeba donutila, vždycky jsem strávila miliardu času nad nějakou prkotinou, jako třeba když mě zaskočila řecká písmena ve vzorcích a mě hrozně znervózňovalo, že je neumím napsat přesně tak jak mají vypadat. Tudíž jsem následně další dvě hodiny vyhledávala nejhezčí možnou psanou podobu řecké abecedy. Pak jsem si přirozeně (kdo by odolal návratu do první třídy a psaní milionu stejných písmen za sebou na řádku?!) zkoušela psát jednotlivá písmena a pak už byla zase noc. V dalších dnech mě zachvátila panika, takže jsem je trávila v tomto hnízdě statistické neřesti. Poučení: statistika = nikde nekončící slast.

Posuďte sami, takového talentu koncentrovaného na jednom místě!

Dále bych vám ráda napsala o pokračování mého ještě slastnějšího čekání na body – někdy kolem půlnoci jeden ze spolužáků napsal na facebook, že už má body zanesené v systému. Ve mě hrklo a běžela jsem zkontrolovat svůj smradlavý systém. Tam samozřejmě nebylo nic, ale řekla jsem si, že to je přece otázka času, když on to už má. Byla jsem prostě odhodlaná si na ty body počkat. Když už jsem cca ve dvě ráno, se sirkami v očích, z nouze asi 80x dohrála dementní hru založenou na odebírání různě barevných kostiček, hodila jsem flintu do žita a s pocitem vlastní neschopnosti vydržet šla spát. Ukázalo se to jako geniální nápad, protože výsledky mi samozřejmě přišly až o den a půl později.. to bych se trošku načekala, že.

Jako správný fashion blog vám musím taky dát bjůty tip. Já vim, že vy to neoceníte, protože většina z vás má normální krásné vlasy, ale já jsem chtěla skoro slavit, když se mi podařilo aspoň částečně vyfoukat po umytí z vlasů koukatelnou verzi, k vidění vlevo. Po umytí se mi totiž již tradičně vždy utvoří ,,afro”, čili ,,helma” alias neidentifikovatelný chomáč – k vidění vpravo. A jak už to tak bývá u většiny žen – vždycky chceme něco co nemáme (pro ilustraci – mám přirozené kudrnaté vlasy a vždycky jsem toužila mít vlasy hladké a rovné jako hřebíky :) ), takže jsem zkrátka byla v euforii.