Warning: session_start(): open(/DISK2/TMP/sessions/sess_rq6gsirmnj2td6sotg7df7e665, O_RDWR) failed: No such file or directory (2) in /DISK2/WWW/street-soul.net/www/natural/wp-content/plugins/wordpress-automatic-upgrade/wordpress-automatic-upgrade.php on line 92 STREET SOUL SHIT » 2012

29, Jul2012

Rozchody.. , 26

..ta (většinou) nepříjemná část našich životů, která si (aspoň v mém případě) žádá spoustu a spoustu času jeden na jednoho (já & já času v podobě milionu otázek, které sama sobě kladu a na které si samozřejmě nedokážu odpovědět). Nepříjemná část, která vám hodně dlouho nedovolí kohokoliv k sobě pustit blíž. Nepříjemná část, která vás dovede k šílenému zjištění, že převážná většina songů, které musíte poslouchat z rádia na veřejných místech, je SMUTNÁ. Nepříjemná část, která vám sebere všechno, co bývalo záležitostí dvou, protože vás příliš bolí to najednou absolvovat samotnou.

Já jsem si tak nějak řekla, že už toho prostě bylo dost – červenec jsem si nechala  na poslední křeče zotavování a o svém srpnu jsem rozhodla, že bude SKVĚLÝ, bez výmluv. Každý se s tím samozřejmě pere po svém.. na základě svých dosavadních zkušeností můžu říct, že univerzální lék na to neexistuje – jenom klišoidní čas a popřípadě to, že země vyvrhne ze svého nitra nového pana dokonalého.  Samozřejmě lehce zabírá i mít to s kým probrat, čímž děkuji trpělivým uším zejména Kateřiny Čé, Pavla Pé a Elišky Bé! Co ale trošku krátkodobě může pomoct jsou nákupy :D Takže – možná jste to nečekali, ale za tímto dramatickým úvodem se skrývá “new in” příspěvek :)) věřím, že nejeden z vás si teď upřímně oddychl – ne, ze streetsoulshitu se prozatím moderní emoverze Kytice nestává.


Kdo potřebuje washi tape, když si můžu za 6 Kčs koupit tohle :D

Taky jsem si jednoho dne sedla a sama sobě kladla na srdce, že když jsem teď Bécé a budu studovat navazující magisterský studijní program, možná už bych s sebou v kabelce nemusela nosit penál s obsahem hodným žáka první třídy ZŠ :D Rozkaz zněl jasně – zakoupit minimalističtější penál, který mě donutí se uskromnit. První jsem zakoupila ten, o něco prostornější, vínový. Když jsem ale o pár krámů dál uviděla ten růžový, nedalo se nic dělat a musela jsem ho vzít taky. Situace je teď tedy taková, že se pokusím udržet v růžovém penálu a pokud jako feťák na odvykačce zklamu, přemístím se do toho většího, vínového. Samozřejmě doufám, že v tomto stádiu to eventuálně skončí – nerada bych se dopracovala zpět k penálu úplně původnímu :D



Ukázalo se, že někdo (asi 98 % toho co vidíte :D) bude muset z kola ven!

Selekce probíhala asi tak, že jsem sama sobě nařídila pohlédnout kruté pravdě do očí a pokládala jsem si otázky typu: ,,Ruku na srdce – kolikrát jsi za celou svou éru ve škole použila pravítko?!” Byl to hrozný psychologický tlak, ale zvládla jsem být silná a poslat do finále jen ty, co si to opravdu zaslouží.


Dream team. Bude to těžké, ale musí to tak být.. s ostatními bych ráda zůstala aspoň kamarády. Bez flashky neodejdu..ale možná ji nakonec přemístím do svého kabelkového emergency kitu :D

Musíte uznat ten progress :D

Pak jsem si koupila ještě tyhle sešity, které byly v jednom balení.. ještě teda nevím na co je využiju, protože ve škole většinou píšu na prázdné papíry, ale tak uvidíme :) Vpravo následuje už asi pátý Moleskine plánovač a motivační mužatka :D

Jinak, jak jsem nedávno psala o tom, že mám dva O.P.I. laky, které, ač jsou údajně v teoretické rovině stejného odstínu, v praxi vykazují odstín rozdílný – začínám si po přečtení několika podobných článků, jako je třeba tento, nebo tento, vážně myslet, že ten, který mám déle, je “fejk”. Teda buď je to fejk, nebo je tak starého data výroby, že se neshoduje skoro z žádným znakem pravých O.P.I. :D Ale je teda poměrně vtipné, že ten odstín mi vždycky přišel úplně dokonalý a lak kvalitní :D Další znepokojivou věcí je na tom fakt, že jsem ho kupovala v normálím kamenném nehtovém studiu v nějakém obchodním centru. Takže fakt nevím :)


So true.

Tags:

 

» Comments (26)