Warning: session_start(): open(/DISK2/TMP/sessions/sess_qh2kiebqnqr5r6rl3tdqnrugl1, O_RDWR) failed: No such file or directory (2) in /DISK2/WWW/street-soul.net/www/natural/wp-content/plugins/wordpress-automatic-upgrade/wordpress-automatic-upgrade.php on line 92 STREET SOUL SHIT » Just take it day by day

12, Feb2014

Just take it day by day , 10

Nedávno jsme se s francouzskou paní, u které bydlím, vydaly do jistého skladu, vyzvednout nový stůl. Pro tyto účely jsme se zastavily v externích garážích pro auto (naše Kuřecí ulička je tak úzká, že auto tam jednoduše vjet nemůže :D) a vyrazily – překvapilo mě, že jsme si několikrát prostě jen tak z ničeho nic zastavily uprostřed silnice, aby se paní podívala na mapu a přitom nás ani jednou nikdo neprotroubil, ani vulgárně nezgestikuloval, jakoby tomu bylo v ČR, kdybychom si třeba dovolily jen zpomalit :D Také musím zmínit, že jsme zastavily i na “třípruhovém” kruhovém objezdu, aby paní pustila volant a ukazovala mi, kde v 19. století bývala pokladna pro placení vstupu do města.

Nicméně sklad jsme našly, otevřely kufr, že to tedy naložíme, a okamžitě zjistly, že kufr je (stejně jako celý dům) plný knih – následovalo klasické “Oh la la..la la la la” (slovy jednouOhŠestkrátLa) a zběsilé přerovnávání. V tom na mě začal zběsile gestikulovat muž ze skladu skrze prosklené dveře. Říkám směrem k paní: “Ten muž zřejmě potřebuje, abychom tam okamžitě šly a podepsaly převzetí.” (no ruku na srdce, po 14 dnech moje francouzština kupodivu stále ještě nebyla na business úrovni, takže realita byla spíše následující: “Muž chtít já nevědět my asi muset jít tam pes kočka jídlo.”)

Muž to po tom, co jsme s paní na sebe tři minuty koukaly a snažily se dopátrat co se jí to snažím sdělit, psychicky nevydržel a došel si za námi sám, načež si s paní vyměnili pár vět, odhaduji to na něco typu “Co to tady máte s sebou za retarda?” – “To je moje nová opička z česka.” Pak muž směrem ke mně pronesl anglicky “Ááá, promiňte!” Na což jsem samozřejmě nevěděla jak zareagovat, takže ze mě vypadlo něco jako “ghyhyhy” a perverzní dílo bylo dokonáno.

Ve finále jsme stůl stejně nechaly v autě, protože dohromady obě měříme asi 120 cm a vážíme 13 kg, takže čekáme na jejího syna, který by nám s tím měl radostně pomoci (ten jejich rozhovor po telefonu jsem slyšela a nadšení z něj úplně sálalo :D). Doufám, že to bude stejně úspěšné a seriózní setkání, jako když jsem poznala syna číslo 1 a místo “Těší mě” francouzsky řekla “Na zdraví”. Like a boss!


S holkama v jednom útulném místě na Monmartre a muzeum moderního umění – věřím, že oceníte zejména fotku mě a porno obrazu v pozadí!


Ano, v Paříži se mi velmi ale velmi líbí! :D

Tags:

 

» Comments (10)

  1. pes kočka jídlo XDDDDDDDDD

    » reagovat

    carrie

    Bohužel to tak je i po měsíci a půl :D

    » reagovat

  2. Boží :D Jsem se fakt nasmála :D A ono u Francouzů by mě ani pozdrav “Na zdraví!” nepřekvapil :D

    » reagovat

    carrie

    Děkuju, to jsem ráda :D Je pravda, že už si taky spoustu věcí omlouvám v hlavě větou “Nojo, Francouzi!” :D

    » reagovat

  3. Ahoj :) Bavi me tvuj blog a je super, zes zase zacla psat. Chtela jsem taky studovat informatiku na vysce, ale na dni otevrenych dveri me setreli, tak jsem se na ne vykaslala a bavim se pocitacema ve volnym case. At se ti dari ve Francii!

    » reagovat

    carrie

    Ahoj, děkuju moc za milý komentář!! :) Ja jsem taky vůbec neměla odvahu do IT jít, už na základě gymplu, ale vybodla jsem se na to a prostě to zkusila.. je to těžké, ale člověk v sebe musí věřit. I tak je super, že sis k počítačům stejně tu cestu našla :)

    » reagovat

  4. Díky za skvelych 5 minut! :D Fakt jsem se nasmála, hlavně neprestavej. :))

    » reagovat

    carrie

    To mě fakt těší! :) Pokusím se psát dál!:D

    » reagovat

  5. pis vic!

    » reagovat

    carrie

    Budu se snažit :D

    » reagovat

Say something!