09, Feb2013
Univerzální věty , 11
Poslední dobou mám tak trochu pocit, že dělám jedno špatné rozhodnutí za druhým. To zaprvé. Za druhé se mi bohužel stává i to, že jakmile se mé rozhodnutí stane nevratným, tak přesně v tu chvíli mi dojde, jak že jsem se vlastně rozhodnout měla (jinak). A je jedno, jestli jde o volbu jídla v kantýně, výběr příchutě Haribo pásků v obchodě, nebo o volbu země, ve které možná budu za pár měsíců žít. Přes to všechno se snažím zůstat věrná své životní filozofii, založené na hypotéze, že “Všechno má svůj důvod” a jejímu kontroverznímu dodatku, jehož autorem je můj exspolužák Oskar, hlásajícímu, že “Každá cesta je svým způsobem správná.”, což je taková chytře dementní věta, která je naprosto nepoužitelná a zároveň univerzálně použitelná na jakoukoliv životní situaci.
To mě trochu přivádí k historce, kdy mi mé druhé já vykládalo na dálku karty. Nenechte se zmýlit – pokud si říkáte wtf, říkáte si to správně. Jsem člověk, který nevěří v anděly a podobné záležitosti a při jakémkoliv náznaku spirituálna má pocit, že přichází o trilion mozkových buněk za sekundu.. Avšak státnice jsou natolik schizofrením obdobím, kdy člověk padá až na samotné dno všech bezedných den a ve slabé chvilce se spiritualního lanka posledním zbytkem sil chytí. Otázka zněla modelově asi nějak takto: “Udělám kurva ty zasraný státnice?!” (v této necenzurované podobě samozřejmě pouze v duchu). Jestli si myslíte, že karty odpovědely “Ano, má ovečko, zítra půjdeš a nakopeš jim hýždě.” nebo: “Je mi líto mé dítě, ale zítřek nebude tvým šťastným dnem.”, tak to se šeredně mýlíte. Karty odpověděly něco ve smyslu: “Pokud uděláš všechno co máš, dopadne to dobře.” Jó, díky, díky. Blik cvak příjem. Objev roku. Zkurvenej svět. Samožrejmě mě to akorát vystresovalo a i mé druhé já přiznalo, že váhalo, zda mi tento verdikt vůbec poslat :D jelikož výklad těchto karet proběhl ve 22:00 před dnem státnic, všichni andělé na světě tak nějak tušili, že “udělat všechno co mám”, čili umět všechny otázky, se už tak nějak asi podařit nemůže. Naštěstí to dopadlo dobře, ale chci tím říct, že univerzální věty nemusej bejt vždycky tak úplně ku prospěchu.
Když jsem o pár týdnů později brečela z nešťastné lásky už asi biliontý den v kuse, karetní pokušení se tu nějak záhadně objevilo zas. Otázka tuším byla něco jako minulost-přítomnost-budoucnost a můžete hádat která karta se znovu vecpala na scénu. Takže rozuzlení se sice nekonalo, ale aspoň jsem dostala lehčí bezmocný záchvat smíchu.
Jelikož je únor, je pravý čas na popis Vánoc :))) Když jsem na Žižkově v půlce prosince potkala už i hiphopera, kterému z batohu trčel balící papír, věděla jsem že jde do tuhého a začala Vánoce taky brát na vědomí. Ještě 23. 12. jsem dokupovala poslední dárky – už se z toho stává taková tradice. Mimo to mě ale asi dva měsíce v kuse téměř všichni v mém okolí bombardovali otázkou: “Co by sis přála ode mě k Vánocům?” A mně v tu chvíli došlo, jak už jsem stará. Protože když jsem byla malé, nutno přiznat že i nehezké děcko, vůbec jsem nechápala, jak na tuhle otázku mohou dospělí odpovídat “Nic.” Já jsem v hlavě měla vždycky aspoň jednu barbínu, panenku, nebo školní potřebu a byla rozhodnutá to ve vánočním čase všecko naplno vybalit.
Letos poprvé jsem nebyla schopná odpovědět. Vypotila jsem sice nějaké rukavice na snowboard, protože už několikátou zimu v pořadí hrozí, že mi ruce v těch starých prostě na svahu při jízdě z ničeho nic odpadnou.. Ale to přece není takové to skutečné vánoční přání, kvůli kterému nemůžete dospat a kvůli kterému popoháníte rodinu ať už se jde štědrovečeřet.
Pár dní jsem to nechala vykvasit a pak mě něco osvítilo – na co nemám moc čas a je mi líto za to momentálně utrácet peníze? Papírnictví. Takže jsem kolem sebe plivla pár šikovných webových adres a skutečné Vánoční těšení bylo konečně tady. Když jsem rozbalila první sadu scrapbookingových čtvrtek, táta se na mě podíval pohledem “Jako fakt?! Čtvrtky?!” A doprovodil to větou “Tak teď bychom mohli pokračovat už nějakýma serióznějšíma dárkama, ne?” Jakkoliv to někomu přišlo ujetý, já jsem ze svého nově nabytého jmění měla fakt upřímnou radost, která se snoubila s pocitem, že mám fajn dárky a ještě jsem tím nikoho nezruinovala :)
Nová myš.. obyčejná věc.. ale pro mě doslova vysvobození :D – asi dva roky mi totiž nefungovalo rolovací kolečko, až jsem si úplně odvykla ho používat :))
Do nového roku jsem si pak předsevzala především to, abych se víc smála a abych zlepšila svůj time management. Pak taky abych už tolik neřešila školu, protože za prvé moje jedničky nikdy nikoho zajímat nebudou a za druhé, stejně je to sysifofská práce – pozor, nově nabytá zkušenost – celý rok makáte jak dement, máte plný počet z týmové semestrální práce, kterou jste samozřejmě dělali celou sami (miluji týmové práce), a pak se po vás u ústní zkoušky někdo nespravedlivě sveze.. nehledě na to, že vás učení na ni vážně bavilo. Popadla jsem dvojku a doufám, že toho muže již nikdy neuvidím.
Už teď vím, že chci minimálně o semestr prodlužovat a vážně se na to těším :)
Jeee odkud mas ty ctvrtky a ty ostatni obrazky atd, taky bych potrebovala ozivit scrapbooky
Diky
» reagovat
Ty jo, to sis přála naprosto skvěle, paper porn je nejlepší!!! U mě je jen problém, že si podobný dárky musím kupovat sama, nikdo z okolí se k tomu nemá… :D
Jo, a ten kočkodárek je perfektně zabalenej! ♥
» reagovat
Do Novýho roku taky přeji, abys byla co nejvíc šťastná :))
Jinak super dárky, tiše závidím :)
» reagovat
ačkoliv je závist zlá věc, při pohledu na fotky tvých dárků k Vánocům, jsem nedokázala pocítit nic jinýho… :D Kdybych tohle dostávala, tak bych si možná ty Vánoce i oblíbila… Fakt paráda!!! :)
» reagovat
Stationery porn! <3 Do novýho roku jen to, co si přeješ a ještě víc! A pro sebe – piš sakra víc! :)
» reagovat
neotevřeš si papírnictví? :D
a budeš se již socializovat? ;)))
» reagovat
vazne me stves :D po x-te jsem zacala tukat “str…” s pocitem smireni, ze tam bude zase pul roku stary clanek a co se nestalo! :D
» reagovat
Ahoj Luci
tvůj blog je úžasnej, hrozně se mi líbí tvůj styl psaní, jsi skvělá:) myslím, že jsi mi i povahově hodně podobná:) sedla jsem si a za dva dny jsem si přečetla celej tvůj blog…kéž bys dál přispívala, častěji :)
» reagovat
Už nás nebaví UNIVERZÁLNÍ VĚTY !!!
» reagovat
piš :(
» reagovat
dobrý předsevzetí, tak aspoň něco sis odnesla za ten půlrok.. ale na někoho jsi trochu zapomněla ne?
» reagovat