Warning: session_start(): open(/DISK2/TMP/sessions/sess_vit0nq34mi9muhvutdg5jbaif2, O_RDWR) failed: No such file or directory (2) in /DISK2/WWW/street-soul.net/www/natural/wp-content/plugins/wordpress-automatic-upgrade/wordpress-automatic-upgrade.php on line 92 STREET SOUL SHIT » DIY

19, Sep2012

Uklízíme, organizujeme, vyrábíme , 26

Dnes bych se s vámi ráda podělila o to, jak jsem se lehce zbláznila. Pokud můj blog čtete pravidelně, asi víte, že léto pro mě nebylo úplně nejšťastnějším obdobím a tak jsem se snažila svou nebohou hlavu zaměstnávat nejrůznějšími způsoby. Úklid, organizování a vyrábění věcí, to všechno jsou aktivity, které mě uklidňují (ano, nejsem úplně normální).

1. Jak jsem zorganizovala šuplíky s oblečením

První věc, kterou jsem na začátku léta řešila, byl alarmující stav šuplíku, ve kterém skladuji letní věci a to zejména plavky. Pro ilustraci – v šuplíku jsem měla takovouto krásnou, neorganizovanou hromadu, která si žila vlastním životem:

Asi nemusím zdůrazňovat, že z ní trčelo milion provázků od plavek, které se při každé snaze zavřít šuplík skříply a koukaly ven a každá snaha o ,,rychlé vypravení se k vodě” končila sezením na podlaze a rozmotáváním chumle a hledáním dílů, jenž k sobě patří. Když jsem hromadu vyndala na podlahu, prvním dojmem bylo zděšení nad množstvím plavek a okamžitý zákaz kupovat si další. Dalším krokem bylo zběsilé googlení toho, jak plavky skladují ostatní lidé. Při té příležitosti jsem narazila na video s lehce sterilní paní, která vám ale vysvětlí krásy skládání oblečení do čtverců a obdélníků:


Kliknutím na obrázek se dostanete na video

Možná tu zase objevuji Ameriku, ale musím říct, že mě to nikdy předtím nenapadlo a z vlastní zkušenosti můžu vážně potvrdit, že se mi v šuplících najednou uvolnilo cca 40 % místa a konečně mám přehled o tom, jaké oblečení vlastně vlastním :D Dalším fajn důsledkem aplikace této metody bylo i to, že se ve finále ukázalo, že po zorganizování těch plavek zase tolik nemám :DD a můžu si vesele kupovat další.

Po tom, co mi v tomto šuplíku vzniklo tolik prázdného místa, jsem do něj mohla dokonce přesunout sportovní oblečení ze skříně a jsem teď tedy hrdou vlastnicí plně sportovního šuplíku, což je při míře sportu (nula), kterou absolvuji vážně nejvtipnější věc ever :DD

U srovnávání plavek to samozřejmě nezůstalo a postupně jsem zešílela natolik, že jsem takto srovnala všechny šuplíky co v pokoji mám – funguje to vážně na všechny typy oblečení. Akorát na srovnávání spodního prádla jsem se na paní teda rozhodla vykašlat, protože to už je i na mě moc :D

2. Jak jsem vyrobila obraz

Pinterest je pro mě zdroj inspirace a často se mi stává, že tam objevím něco, co chci – ALE – stejně tak často je nemožné to sehnat v ČR a objednání ze zahraničí bývá ruinující, popřípadě se mi věc líbí, ale chtěla bych třeba jinou barevnou kombinaci. To všechno platilo i pro toto:


Zdroj: etsy.com

V hlavě se mi rozsvítila žárovka – mám přece už pět let ve skříni to nedokončené plátno. To plátno, které jsem zvládla přetřít na tmavě šedou, ale na růžovou kreatůrku, která na něm měla být nakreslena, už nikdy nedošlo.

Mám přece dokonce i tu bílou barvu, kterou mi na výtvarném projektu v Itálii, v roce 2007, věnovala profesorka na výtvarnou výchovu, se slovy ,,No domů to nepotáhnu, tak to běž vyhodit.” A já, houmles jdu a dám si to do kufru.. no nic! Za pět let jako když najdeš! Haha – děsivé – stroj času se rozbíhá a vyndaváme kostlivce z roku 2007. Pak následovalo ještě nalezení kufříku ze základky, se všemi možnými barvami, paletami a štětci. Zjištění, že z některých temper už zbyl jen prášek. Všechno vypadalo tak osudově – všechno máš, stačí jen začít!

I začala jsem tedy. Přetřu to tmavě šedé plátno na bílou, žejo. Aha, štětec je úplně černej a i po hodině mytí pořád pouští barvu. Aha, když ho umyju, musím bílou trochu smíchat s vodou, která se pak ale spojí s šedou na plátně a vzniká jen šedobílá matlanina, druhá Whistlerova matka. Zkrátím to a prozradím vám, že jsem to přetírala asi čtyři dny, cca 70 vrstvami :D Výsledkem nakonec stejně  sněhobílá nebyla, ale ve finále jsem i ráda, že to nepůsobí tak sterilně.

Pak stačilo už jen vybrat font, velikost, vytisknout a VYSTŘÍHAT. Aha – stříhání je nekonečné a nudné. Je potřeba některým písmenům nechat ,,berličky”, aby v šabloně zůstala. Berličky pak můžete zamalovat – já jsem se (až na první řádek u písmen ,,o”) ale rozhodla je nechat přiznané :) Nicméně, myslím, že ty hodiny odříkání za to stály – kreslit písmena bez předlohy by byl pro mě, jako matlala století, konec :D

Snažit se nemíchat barvy (používala jsem normální tempery) skoro vůbec s vodou, aby netekly pod šablonu – já jela fakt prakticky úplně bez vody a spíš než kreslila, jsem ,,ťupkala”. Nedostatky tam i tak jsou, ale opět – nějak v tomhle směru ty nedokonalosti považuji za milé – když ten obraz vidím, vždycky si vzpomenu na celý proces výroby :D


Najdi kočku!

I kdyby byl výsledek nakonec sebehnusnější – šmrdlání po plátně je pro mě jedna z nejlepších terapií :) A to je vlastně všechno – stačí koupit plátno a posbírat co dům dal za barvy a štětce a máte to skoro zadarmo :) PS: obraz bude viset v bytě, ke mně do pokoje se moc nehodí, na zdi je jen pro účely focení :)

3. Jak jsem zorganizovala důležité dokumenty!

K tomuto řešení mě přivedl opět Pinterest. Možná doma taky máte nějaký šanon/krabici/šuplík/desky, kde shraňujete všemožná potvrzení o studiu, účtenky, vysvědčení, atd. Možná v tom máte taky bordel jako jsem měla já:

Stejně jako u plavek – snaha v tom chaosu něco narychlo najít vedla vždycky tak akorát k naštvání. Jak můžete vidět na první fotce, nějaký pokus o organizaci (nalepený vykřičník na fólii :D) v předešlých letech už byl, avšak, ukázal se být velice neefektivním! Rozhodla jsem se tomu udělat konec a pořídila v Tescu tyhle složkovité desky, za cca 100 Kčs:

Mají tam různé barvy (ano, i růžové :D) i provedení (malé, velké, tlusté, tenké, chceš kufřík/nechceš kufřík, chceš zip/nechceš zip). Já chtěla něco, co můžu jednoduše mít na očích v Expeditu, takže tyhle byly jasná volba! Všechny tyto desky obsahují defaultní štítky na nápisy, ale ty barvy, co si budeme povídat, nic moc :D :

Takže opět spolupráce s počítačem – vybrat font a barvy, vytisknout. Přehnout přes původní štítky (protože jsou tvrdé a dle mého názoru, to lépe drží) a jedem!

Já jsem z výsledku nadšená – konečně má vše svoje místo a mé vyhledávací procesy se zrychlily o 100 %!

Myslím, že dneska jsme toho vyrobili už dost a pokračování bude následovat někdy příště! Budete se v něčem inspirovat? :)

P.S. Snažím se odpovídat na vaše otázky, omlouvám se, že mi to tak trvalo :)
 

Tags:

 

» Comments (26)