Warning: session_start(): open(/DISK2/TMP/sessions/sess_usg95plek1mgss9l3homhjb0b1, O_RDWR) failed: No such file or directory (2) in /DISK2/WWW/street-soul.net/www/natural/wp-content/plugins/wordpress-automatic-upgrade/wordpress-automatic-upgrade.php on line 92 STREET SOUL SHIT » friends

11, Aug2006

Hotel hladina , 0

Takže, po dvou měsících nepsaní sem se dozvěděla od jednoho moudrého mudrce, že moje stránka nemá smysl a byla mi položena otázka, jaký že má ten street soul shit v tomto případě vlastně smysl. Pořád trvdím že smysl má. Možná ho nemá ve vašich očích, nevidíte důvod proč zabírám místo na internetu. Já ten důvod mám a ne jeden. Nepíšu sice každý den A4kový etudy o tom co se v mym životě stalo, ale nevím jestli je lepší psát často – v mym případě nuceně a o ničem, nebo prostě jednou za čas a zahrnout do toho jen ty nejdůležitější události co se u mě odehrály. Nevím. Myslim že druhá možnost mi vyhovuje víc. Taky sou prázdniny a myslim že je daleko víc věcí co bych ráda dělala, než jenom blog. Radši du ven než abych tady plodila patosy bezesmyslu. Na to mi bylo řečeno cosi o tom že v Mníšku se nedá fellit – což mi taky přišlo jako lehce úchylná a středověká myšlenka. Myslim že fellit se dá i v prdeli. Nebudu se ospravedl?ovat, nemám proč. Nepíšu často, ale sem spokojená. A stránka má pro mě prostě smysl.

Takže soustředění proběhlo v pohodě :)), Itálie taky – ta byla krásná  a najednou bylo 6. srpna a já se vydala na dovolenou se svojí milovanou Blondýnkou :) Sice byla jednodenní, ale v Hotelu hladina, kde to jede v největšim stylu :))) Na úvod připravil exkluzivní program Blondýnin otec, který pouštěl v autě Wericha a zajímavou muziku. Jako druhý bod programu si připravil prudkou předjížďku muže v klobouku na úzké silnici. Lucie tento manévr lehce nečekala a tak jí zcela spontáně vyklouzly z ruky Pravé české pražené brambůrky, což proběhlo skoro jako zpomalený záběr v akčním filmu. V tom nejakčnějším. Načež se ozval Blondýnin vyčítavý výkřik na otce : ,,Ťáááne!!!”. Což Lucii rozesmálo (ve spojitosti s právě něco zaníceně vypravujícím Werichem) a celou cestu jí přepadaly salvy smíchu, které musela všemožně skrývat a tajit, protože nechtěla Otce pobouřit.

Nuže i přijely sme na onen famózní hotel a v recepci nás už vítal recepční s překrásným ohonem a mastnými vlasy. ,,Dobrý ďe?” – pravil tento slovenský muž. Což ale neměl dělat, protože po týdnu strávené v itálii se slovenským zájezdem ve slovenské ubytovně plně slovenských slováků carrie vidí při podobných frázích ve slovenském jazyce opravdu rudě. Půl hodiny si pečlivě opisoval údaje z našich občanek, jakoby nás podezříval z nějakých nekalostí. Přidělen nám byl pokoj číslo 003, který se stal opravdovou sodomou. A už se otevřela flaška a už to nešlo zastavit. takže jednoduše, celej den sme chlastaly :))) což sme prokládaly sledováním Gleba jak skáče do vody, občasnými choutkami skočit v alkoholickém delýriju z nabízejícího se balkonu, šmírováním vedle se rekreujících důchodců a v neposlední řadě také zápisům do sešitu Wet o našem stavu. Zbytek snad nemá smysl líčit… :)

Hladina
První pokus o skok.
Hladina
Carrie a gumovej had
Hladina
Odmítám komentovat.
Hladina
Někdy kolem půlnoci – radostné zjištění že máme stejný ponožky
Hladina
A hlavně dietní snídaně :)))

No a Teď si můžete přečíst ten legendární zápis ze sešitu Wet :))

Mějte se =*, v neděli totiž zas odjíždim a docela mě to štve, protože sem chtěla bejt na narozeniny doma :(

Tags:

 

» Comments