Warning: session_start(): open(/DISK2/TMP/sessions/sess_9f058hlki23aocknsdrfn4s9s0, O_RDWR) failed: No such file or directory (2) in /DISK2/WWW/street-soul.net/www/natural/wp-content/plugins/wordpress-automatic-upgrade/wordpress-automatic-upgrade.php on line 92 STREET SOUL SHIT » friends

28, Jul2009

Pavlínka Pilecká , 11

Jelikož milí rodičové se odjeli na deset dní rekreovat, já a choť jsme byli najednou vrženi do reality. Vaření, uklízení domu, péče o němé tváře – všechny tyto nástrahy na nás čekaly. Ale řekla bych, že jsme se s tím poprali statečně, kupodivu ani nepřišla žádná ponorka. Prvním dnem, který by mohl stát za zmínku, bylo určitě pondělí. Takhle napranej den jsem snad ještě nezažila :) 8:00 – kadeřník.  13:30 – oběd s holkama. 15:30 – doktor v Let?anech. 17:00 – večeře s mužem a Ckým na Andělu. 18:00 – kino. 23:00 – vaření oběda mužovi na další den do práce :D

Až do 14:30 se všechno odehrávalo v poklidném duchu. Zlom nastal při cestě k doktorovi, protože autobusem jsem tam ještě nikdy nejela. Moje zástavka ještě ke všemu měla být na znamení a neveděla jsem kolikátá je. To ve zkratce znamená, že jsem byla vynervovaná za A – z toho, jestli jedu správně, nebo úplně někam do hajzlu, přičemž vyšetření začínalo za 20 minut, dále za B – z toho, že se nestihnu v zásadní okamžik davem probojovat k tlačítku ,,stop” a samozřejmě za C – z toho, že i kdybych tam náhodou zázrakem dojela, stejně nenajdu cestu od zastávky do ordinace (pracně v noci vyhledanou mapku jsem samozřejmě nechala doma na stole). Obavy A i B byly naštěstí šťastně zažehnány, leč CÉ se mě držela zuby nehty. Najednou jsem se octla uprostřed spousty rodinných domů a podivných nikam nevedoucích uliček. Zoufalost mi radila jít pořád rovně, protože by tu pak zůstala aspo? možnost, že se můžu vrátit zpět na zastávku a neztratím se úplně. Nakonec se dočasně vše v dobré obrátilo. Budovu jsem našla. Po vyšetření jsem se dozvěděla nemilý verdikt.  Pak už to jelo.. nepovedený odběry, posléze napichování druhý ruky, venku opět ztracená mezi tisícem stejných domů, slzy slzy strach.. slzy až zpátky na Anděl.

Naštěstí mě čekala večeře s mužem a Ckým, což je asi ta nejlepší kombinace, když se cejtíte fakt hrozně nejhůř. Když jsme šli vyzvednout lístky na HP, potkali jsme Karla Kuldu, mužova a Ckého dobrého kamaráda. Po našem pozdravu Karel Kulda prakticky nereagoval. Protože se s náma nesmí bavit, když je poblíž jeho ,,přítelkyně” :DD Vypadalo to, že dokonce mířej na stejnej film, což jeho přítelkyni muselo způsobovat záchvaty nenávisti. V sále jsme je my tři trpělivě hledali, ale pak jsme to uzavřeli tím, že ve finále přítelkyně Karlovi celej film zatrhla, jak to má ve zvyku :DD

My jsme si kino samozřejmě užili, hlavně reklamy teda (trailer na film o morčatech – jak to někdo může natočit?) .. doufali jsme, že před HP poběží reklama na HP (za chvíli uvidíte, ale ješšště….), bohužel nás zklamali. Nestrategicky jsem seděla uprostřed, obklíčená mými mužskými společníky. To znamená, že neustále měli své hlavy nakolněné k sobě před mým obličejem a špitali si názory. Po chvíli začal někomu za námi zvonit mobil a když zvonil už asi minutu, se Ckým cloumala zlost a chtěl ženě telefonem rozrazit hlavu. O to úsměvnější bylo, když po deseti vteřinách začal zvonit mobil mému muži a nejen že mu teda zvonil, ale ještě ho zvedl a s klidem si při filmu vyřídil celý telefonát.

Takže toto bylo pondělí. Následuje kauza č. 3 – s nekrycím jménem KR?LÍK. Ve zkratce – nekupujte si králíky. Po dvou dnech, rozkousaných VŠECH věcech (časopisy, koberec, obrazy, kabely) a dvou loužičkách v posteli,  na kterou si mimochodem umí sám vyskočit.. jsem byla v těch největších depresích. Dneska, po cca 10 dnech už je to lepší. Akorát mám pořád úplně rozdrápaný ruce, takže pro nezasvěcené se jevím jako případ sebepoškozování.

V sobotu přišla na řadu grillparty opět se stejnými aktéry – muž a Cký. Byla to party víc než velkolepá (já jsem usnula kolem osmý hodiny večer na pohovce u televize, po jedný kofole :D). Probrali jsme vše potřebné, od reklam na žvýkačky po kvalitu sklenic a po mírném ochlazení se přemístili dovnitř. Pod nabídkou ,,podíváme se na nějakej film!” se ve skutečnosti skrývalo pánské paření WOWka s kulisou filmu, ale i přesto jsem si Pelíšky i Horší než smrt užila :) Pilda ještě ve velkém rozléval Amundsena, dalo by se říct, že opravdu tekl proudem, což se mi připomnělo i ráno, když jsem vytírala podlahu v kuchyni:D. Všudypřítomný Salsa DIP na nachos dodal večeru rajčatově-pálivý nádech.

Pildova reakce na obrázek č. 1 – ,,V tý televizi už zase nic nedávaj.”

Pak v úterý s mužem k vodě..

..no a to je všecko. Pokračování bude obsahovat indický týden s Blondýnou, reakci nic netušících rodičů na králíka-Satana, možná nějakou dovolenou a ták!

PS: všichni si udělejte Natálky svíčkovou!! = nejlepší

Tags:

 

» Comments (11)