30, Aug2008
19. , 13
Už je to zase pěknejch pár týdnů co jsem nepsala. Taky pár zážitků o který jsem se nepodělila a spousta zapomenutých detailů, který už taky nikdo nikdy neposkládá dohromady. Nejčerstvější vzpomínky mám momentálně na Bulharsko, ze kterýho jsem se vrátila ve středu. Ale neděste se, před zápisem srovnatelným s Chrovatskem 2008 vás uchrání zápis dnešní, o mých devatenáctých narozeninách. Protože přece budeme zážitky psát chronologicky, že!
Žádné plány na oslavu jsem letos neměla, sushi bylo během roku víc než dost, protože Kuba ho má taky moc rád a tak často pořádáme výlety na running sushi do Palladia, takže už to pro mě není taková nárazová a slavnostní událost jak to bývalo. Přesto jsme ale s rodiči nakonec skončili na Staromáku v restauraci YAMI, kde najdete příjemné posezení na venkovní terásce a vcelku lidové ceny. Objednali jsme si od všeho něco, já jsem se nejvíc těšila na maki rolky s avokádem a úhořem, který mě ale pak šokovaly svojí velikostí. Něco takovýho jsem ještě neviděla :D vypadalo to docela odporně, když se člověk pokoušel narvat to do pusy a skoro se při tom dávil. Když jsem ochutnala tu?ákové sashimi, čekal mě šok další, protože mi to vůbec nechutnalo. A to ve stylu, že jsem to odporem nemohla ani žvýkat a zadržovala jsem dech nad tou odporností. Nevím v čem byl problém, ale je pravda, že sashimi jako takové jsem předtím měla jen jednou a prostě bez rejže to neni ono. Sashimi už nikdy víc.. pak sem do sebe už nemohla nic dostat.. velmi nehezký zážitek:D Nicméně posezení s rodinou hodnotím velmi kladně.
Den před dnem D mě ještě Kuba překvapil v Tescu na Andělu, když jsem si nacisticky vykračovala chodbou. Do ruky jsem dostala růži a utíkali jsme do Coffee heaven, kde jsme se rozšoupli. Nechyběl jahodovej dortík, kafíčko, džus, sushi a klábosení. * Pak jsme se přemístili do Pliwatkova parku, kde jsem byla obdařena dary, hlavně teda hrou Twister, která je sice úžasná ale ve dvou si jí člověk moc nezahraje no:D Máma se na návrh v podobě povýšení do pozice točiče ukazatelem moc netvářila a tak twister smutně odpočívá na stole. Sháníme touto veřejnou cestou spoluhráče. V parku začalo pršet a tak naše zkoumavé oko hledělo na ležící osobu na trávníku ještě podezřívavěji, když ho ani vláha deště nedonutila se probudit a odejít. Až po příchodu policie čér nám došlo, že osoba nejen že se romanticky neoddává intelektuálnímu spánku na trávníku ale že ani ,,neni chudák ráda za kousek trávy když žije v praze v nějakym mr?avym bytečku”, ale že je úplně sjetá a neví o světě. Holt realita je krutá.
A tak se narozeniny pomalu chýlily ke konci. Od Mišáka jsem ještě dostala nádherný pugéty růží, sice jeden byl pro mámu, ale tento fakt jsem se rozhodla ignorovat:D Dort od Písmenkových byl snězen rovněž kosmickou rychlostí a já jsem prostě o rok starší. A končej prázdniny a nečeká mě vůbec hezkej rok. A úžasný je, ho hned 2.9. začít absencí :( Zuby si vyžádaly ortel a budou mí vpíchnuty dvě umrtvovací injekce a uříznut kousek spojovacího materiálu mezi dásní a rtem. To už bych snad radši fakt seděla v lavici..
