Warning: session_start(): open(/DISK2/TMP/sessions/sess_45icksl37vqhe4tlhqcd904nu2, O_RDWR) failed: No such file or directory (2) in /DISK2/WWW/street-soul.net/www/natural/wp-content/plugins/wordpress-automatic-upgrade/wordpress-automatic-upgrade.php on line 92 STREET SOUL SHIT » shit happens

11, Apr2011

Siréna , 58

Měla bych dělat miliardu jiných věcí, než psát blog, ale chtěla jsem vám poděkovat za komentáře k minulému postu, ještě před tím, než mě zase na týden pohltí škola. Jsem fakt ráda, že jsem vás pobavila a dokonce jsem se ve finále pobavila i já nad těmi potrefenými. Možná že by si to zasloužilo samostatnou rubriku ,,PRESS”, která je teď tak strašně fešn, kam bych vám dala print screeny krásných pomluv mého článku ze strany potrefených a ,,teatrálních”. Psát články typu mého DIY fakt doporučuju, můžete to napsat sebevíc obecně a ti co se v tom najdou se k tomu dokonce veřejně přihlásí, takže to máte úplně bez práce a to je na tom to krásné!

Ale abych pořád jen nejrýpala, i já se vydám s kůží na trh a poskytnu vám své slabé místo. Nedávno mě ve škole naštvali dva penisové (ale to je skoro na denním pořádku, když studujete aplikovanou informatiku, kde penisové drtivě převažují), ze školy jsem odcházela naplněná vztekem až po okraj, poháněná zlostí jsem mašírovala svým nacistickým krokem a funěla. Bohužel jsem cestu na tramvaj musela absolvovat s inkriminovanými penisy a tak se vztek stále stupňoval, až jsem neočekávaně opustila tramvaj dřív než jsem měla a instinktivně prchala až k nejbližšímu nákupnímu centru. Díky mé labilnosti se ale vztek začal projevovat slzami, což nesnáším a zároveň to neumím nijak ovládat, takže při vstupu do nákupního centra už jsem měla na krajíčku. Strategickým cílem se mi stalo papírnictví, které je mým nejoblíbenějším typem obchodu – byla jsem si jistá, že to mě zaručeně vyléčí.

Po půl hodině slastného zkoušení barev jednotlivých Stabilek a pečlivého vybírání sešitů jsem našla své vyvolené položky a se stabilizovanou náladou jsem se vydala k pokladně. Měla jsem v rukách hodně vybraných věcí, ale zároveň jsem chtěla slevu na ISIC, takže jsem krkolomě mužovi podávala nejdřív ISIC kartu, ale muž se vrhal po mnou vybraném zboží, což nedávalo logický smysl, protože by jednotlivé zboží z mých rukou popadalo, pokud mi neuvolní ruku s ISIC kartou. Řekla jsem tedy: ,,Jsem vám chtěla podat toho ISICa nejdřív”, načež muž drze a nepříjemně odpověděl: ,,Hmm, to je sice hezký, ale já potřebuju nejdřív tohle!!” (jako by chtěl ještě dodat ,,krávo, blbá”), načež byla moje nálada opět destabilizována, vztek zas vystřelil do výšin a opět aktivoval chuť vzteky brečet.. v mozku mi blikal tučný rudý nápis ,,PENIS ČÍSLO 3.”.

Teď už jsem fakt nevěděla co se sebou mám dělat, protože jsem měla akorát tak chuť se někde zavřít, vztekle řvát a samozřejmě plodit vintage slzy. V tom mě napadly dámské záchodky :))) – ano, nápad roku. Když jsem se tam se svou emo náladou doplazila, samozřejmě byly všechny kabinky plné a přede mnou fronta. Ale byla jsem tak zoufalá, že jsem byla odhodlaná to tam vystát. Po chvíli čekání bylo ale to jediné, čeho jsem docílila to, že jsem získala ke své náladě pozadí v podobě zvuků vyměšování ostatních žen. Tleskejte mi. To byl jasný zlom, kdy jsem si řekla A DOST, v duchu se profackovala a pokračovala dál po krámech, což se ukázalo jako skvělé řešení, protože jsem se konečně zklidnila a ještě získala úžasné sako. Což mi připomíná epidemii v podobě camel blazerů, který má teď každá druhá vintage žena a když třeba jedete tramvají a koukáte z okna, můžete doslova vidět roje camel blazerů, nakumulovaných na jednom místě.

A jelikož se barva mých vlasů stále víc blížila hovínkové, byl čas na změnu, která dopadla takto (viz níže,napravo). Vůbec nechápu, že jsem ještě v roce 2009 byla takhle strašně peroxid? Proč jste mi to neřekli?! Pomluvy prosím směřujte do komentářů, děkuji.

Tags:

 

» Comments (58)