Warning: session_start(): open(/DISK2/TMP/sessions/sess_606atifoon7fgp76ai59rtra23, O_RDWR) failed: No such file or directory (2) in /DISK2/WWW/street-soul.net/www/natural/wp-content/plugins/wordpress-automatic-upgrade/wordpress-automatic-upgrade.php on line 92 STREET SOUL SHIT » 2008

22, Mar2008

Vojta s Natálkou , 17

Začíná další díl vašeho oblíbeného televizního pořadu Kalendárium. U obrazovek vás vítám já, Saskia Burešová a přeji vám příjemné prožití následujících několika minut. Protože je dnešní díl více než jubilejní, rozhodla jsem se, že vám odvyprávím několik intimních historek ze svého života. Takže tedy, pohodlně se usaďte.

Není tomu tak dávno, co jsme se s Blondýnou vydaly na drink do jistého baru v centru Prahy. U mně volba byla víc než jasná, tudíž surfer a slečna Bé si objednala něco podobnýho. Popíjely jsme, klábosily a jelikož nám k dobré náladě stačí cca 2 loky už tak skoro bezalkoholovýho nápoje, začínalo být veselo. Za zmínku stojí asi hlavně scéna, kdy jsme se obě uznale shodly na tom, že prostory toho baru sou enormní – v praxi to vypadalo asi takhle: (vidlácký tón) ,,Jeééeh tady je to ale véélký”. Když odezněla první intenzivní vlna opilství a nám došlo že ta enormnost je způsobena pouze a jenom tím že místo jedné stěny jsou zrcadla, naše domněnky o alespoň náznaku inteligence se postupně rozplynuly. Byl to rovněž jasný signál k zaplacení a odebrání se na autobus zpět do vísky. Podařilo se nám odchytit ženskou a sdělit jí že chcem platit. Čas se naplňoval a věru moc ho do odjezdu autobusu nezbývalo. Netrpělivost gradovala a extrémně vygradovala, když nám ženská místo účtu přinesla znova objednávku, kterou sme horko těžko před chvílí dosrkaly. Nechápavé vidlácké pohledy, na sebe, na ženskou, na zrcadlo. ,,To vám posílá támhle pán u baru.” Tragédie. Hlavně nám neukázala kterej pán u baru, žejo, takže sme si asi zřejmě mohly vybrat. Když blondýna klasifikovala jednoho jako nejmenší zlo, upnuly jsme se na myšlenku že to byl určitě on. A mě se v hlavě začaly odvíjet scénáře jak nás někde ve tmavym koutku ochromí ránou tupým předmětem, elektrickou vrtačkou nás připevní k předem připravenému kříži a poté nás uškrtí lasem a pomocí kladky umístí na vrchol kostela jako výstrahu. Další dva loky mě ale přenesly zpátky do baru a následně nám s Blondýnou došlo, že sme v tom šoku vlastně ani neposlaly po ženský poděkování, nebo něco na ten styl. Ba co víc, byly sme rozhodnuty stihnout onen autobus, což znamenalo, že sme usrkly asi půl milimetru z darovaného koktejlu, bleskově zaplatily a pláchly do tmy. Nevděčný krávy.

Nyní z jiného soudku: Jistě víte, že mezi vyučovacími hodinami na většině středních škol a gymnázií bývají přestávky. Rozhodli jsme se tedy, já a … ale víte co? Potrénujeme si logické vyvozování malým kvízem. Tedy, máte tři možnosti pro doplnění tří teček. ,,Já a … (doplň) : a) Napoleon b)Napoleon Bonaparte c) Bonaparte d) Natálka e) Blondýna f) zrcadlo g) underdoor, muhehe cyvoe h) ani jedna možnost není správná …… věřím že jste vybrali správně. Takže tedy, využily jsme přestávku k tomu, abychom si okopírovaly nějaké smrtelně důležité dokumenty na společenskovědní seminář. Spokojeně čekáme frontu u kopírky, klábosíme. Místnost, kde se nachází kopírka se jmenuje Studovna a je celá prosklená, včetně prosklených dvěří. A co se nestalo! Vchází jeden z profesorů, a když za sebou zavírá dveře, podaří se mu zlomit kliku. Hádáte správně, zůstaly jsme zde zcela … a) vyžehleny b) usmrceny c) krajíc chleba d) uvězneny e) enormně zapáchající. Blondýna holt nosí smůlu, poněvadž už jednou se stalo, že zůstala uvězněná na dívčích záchodech a musel ji vyprošťovat speciální tým lidí. Naštěstí ji většinou na záchod nedoprovázím, takže snad jedině proto jsem vyvázla bez újmy. V zabarikádované studovně nás přemáhala bezmoc a zoufalství z toho, že se nemůžeme dostavit řádně na hodinu. Bože a co když propásneme chemii?! Na to se mi ani nechtělo pomyslet. Asi po 20ti minutách byly dveře vypáčeny a banda tří primánek se iniciativně rozběhla světelnou rychlostí do třídy. Nemusím podotýkat že naše chůze byla o něco laxnější.

Třetí příhoda je má oblíbená. Došlo k roztržce mezi mnou a … a) slečnou Evou z bufetu b) vlastnicí daft-ninny.net c) Jakubem d) rubikova kostka . V záchvatu agrese, po tom co jsem spadla na zem jsem kopala a mlátila všude kolem sebe abych zasáhla co největší plochu lebky nepřítele. Ale co se nestalo.. něco se semlelo a po chvíli cítím na svých prstech něco vlhkého. Říkám si, jééžiš, sem hmátla asi do protivníkovy pusy a to co mám na prstech sou sliny. Jaké ale bylo překvapení, když jsem procitla a vytáhla prst rovnou z protivníkova nosu! Jů, takže to asi byla sliznice ňáká. Z onoho inkriminovaného nosu pak ale začala tryskat krev na všechny strany, takže to byl velmi obohacující zážitek.

No a závěrem si postěžuju. Jelikož jsem docela důvěřivej člověk, když si někdo řekne, většinou mu půjčim peníze. Ale kdykoliv jsem někomu půjčila, už nikdy mi je nevrátil. A mě je pak samozřejmě blbý si o ty peníze řikat, ale myslim že je nám oboum trapně když spolu pak komunikujem a oba to víme, a nikdo to řekene..poněvadž na dlužníky mám extrémně vyvinutou paměť, narozdíl třeba od vyjmenovaných slov. Když sem pak dostala úkol zaplatit kopírování pro třídu a následně peníze vybrat, bylo to strašný. Vymáhat po každym tři koruny! Musim říct že sem na tom hrozně prodělala! A stěžovala sem si na neplatiče Blondýně, která chápavě přikyvovala. Na konci dne to ale samozřejmě dopadlo tak, že sem si ve finále od Blondýny pučila 10kčs, protože se mi nechtělo platit tuarega za 20 kčs pětistovkou. A samozřejmě jsem na tento dluh zapomněla, což znamená že ve finále dlužim víc než všichni dohromady. Vidíte tu spravedlnost?

No a jinak sme s děvčaty již podruhé zavítaly do podniku Friends na jídlo, a bylo to opět velmi exkluzivní, myslim že sme si všechny moc pochutnaly, navíc mě osobně hrozně imponovaly ty fialový zdi doplněný kontrastníma černobílýma fotkama.. moc hezký to tam je:) Já s Kristýnkou sme si ještě daly předhrm v podobě lososovýho tataráčku, kterej chutná stejně jako sushi, jenom bez řasy. byl promíchanej s rejží a kaviárem. Nesmim na to myslet jinak na to dostanu chuť! Ochutnávka i pro vás:

jidlo
1. – Risoto s čerstvým chřestem(moje), Markéty těstoviny s lososem a Blondýny nudličky s jasmínovou rýží

Dále jsme ve Velbloudu chtěly hrát člověče nezlob se, ale nikde nebyly k nalezení kostky a figurky, až sme našly kouzelnou modrou krabičku, ve které by se měly nacházet. Po otevření nás čekal krásný pohled:

humus
mnam!

NapoleonMělo toho bejt víc, ale mám dneska takovej divnej stav že se mi píše hrozně špatně, já věřim že je to na tom textu i vidět, takže už vás dýl nebudu zdržovat, mějte se a najděte si na netu obrázek Napoleona, hroznej fešák, kdyby žil v dnešní době, určitě by taky měl boty DC, žejo číčo muhehe cyvoe.

ticket

Tags:

 

» Comments (17)